Červen 2019

Spíme v prostorách bývalé Cyrilometodějské bohoslovecké fakulty. Čeká nás poslední výlet a to do kopců na sever od Litoměřic. Strmé kopce bývalých sopek a na nich buď zříceniny hradů, nebo alespoň nějaká ta rozhledna. V údolích ovocné sady, malé vesničky a rozsáhlé statky. Jak už to tak v Českém Středohoří bývá.

Včera jsme projeli pravý břeh Labe na sever od Děčína, dnes se podíváme na jih. Čeká nás opět rozhledna, skalní vyhlídky a zřícenina hradu. Podíváme se také na Bukovou horu, na které je vysílač, viditelný z mnoha míst Českého středohoří.

Dnes se vydáme na kolech po pravém břehu Labe, těmi pravými Labskými pískovci. Na sever, až k okraji Českého Švýcarska, které uvidíme z Janovské rozhledny. Objevíme „ufo“ Růženku a potom hodně na východ až do České Kamenice, kde je Pivovar Kotouč, a poblíž taky zřícenina hradu.

Včera byl odpočinkový den. Dneska mají podle předpovědi být extrémně vysoké teploty, a tak se demokraticky rozhoduje nestrávit celý den na kole. Místo toho se podíváme do zoo a potom půjdeme na koupaliště.

Po dvou dnech hardcore jízdy na kolech vždy následuje Tomův oblíbený odpočinkový den. Ráno jsme se přesunuli z Ústí nad Labem do Děčína a tak se vydáváme do víru tohoto velkoměsta.

Dlouho jsem vlastně vůbec netušil, že v České republice máme stolovou horu, která si ničím nezadá s tou, která je ve Ztraceném světě. No vlastně dinosaury jsme tam nepotkali. Každopádně Děčínský Sněžník, nejvyšší vrchol Děčínské vrchoviny určitě stojí za návštěvu.

Sever Ústí nad Labem. Víte někdo, co tam vlastně je? Pomezí mezi východními Krušnými horami a západní Děčínskou vrchovinou? Ta lehce snížená hradba hor, kterou protíná nechvalně proslulá dálnice E55? Co by tu kdo hledal? Žádný slušný člověk tady přece nezastavuje a míří radši dál do Drážďan… No tak uvidíme.