GR20 – 16. den: Z Refuge de l´Ortu di u Piobbu do Calenzany (16.6.2019)

Poblíž sedla à U Saltu.

Poslední kilomery GR20. Celodenní klesání do podhorské vesničky Calenzana, kde pro většinu GR20 začíná.

11 Km.

Refuge de l´Ortu di u Piobbu – Sedlo à U Bassiguellu – Sedlo à U Saltu – Sedlo di U Ravalente – Calenzana – Calvi

Včera jsme s Němci seděli u vína dokud nás nevyhodili. Na poslední den GR20 jsme se rozhodli, že půjdeme společně. Němci mají „oldschool“ velké batohy, takže jejich tempo je o dost pomalejší. To platí i o snídani. Moje šuměnka, Snickerska a sušený banán zmizí nejpozději za 15 minut, a tak čekám další necelou hodinu, než se nasnídají i oni. Ve čtvrt na 9 můžeme konečně vyrazit. Nespěchám, chci si poslední den co nejvíce užít.

Před sebou máme pouze 11 km. Celou cestu budeme klesat, až o 1500 m níž. První den na trailu musí být pro ty, co jdou GR20 opravdu náročný, a už tady se odděluje zrno od plev. V protisměru potkáváme spoustu těch navoněných čistých lidí, někteří jsou nadšení, jiní už tady zjišťují, že to nebude taková legrace.

Na tomhle posledním trailu potkáváme spoustu zvláštních hnízd. Později se dozvídám, že je staví Bourovčík jižní. Jeho larva má ráda borovice. S globálním oteplováním se rozšiřuje po Evropě. Chloupky larvy jsou silně alergenní.

Hnízdo Bourovčíka jižního.

Nejdříve jdeme spíše po hřebeni až k Sedlu à U Bassiguellu (1486 m).

Všude jsou borovice, takže pro Bourovčíka ráj.

Jdeme teď vlastně na západ. Směrem na jih je údolí řeky La Figarella.

Je to tady samý kýčovitý pohled na trail.

Na severozápadě už je dobře vidět záliv Calvi s přístavem.

Ve výšce 1250 m se nachází další sedlo à U Saltu.

Ze sedla vede prudké klesání o 500 m níž. Charakter krajiny se dost změní. Nyní jdeme rozsáhlým vyhořelým lesem.

Když jdete po GR20, často narazíte na různý dobytek, který si taky zkouší projít některé úseky trailu.

Jak se dostáváme níž, ráz krajiny je zelenější.

Steffen se obdivuje panoramata.

Je nezvyk chodit po rovném chodníku a nemuset skákat po kamenech.

Bea se svým manželem jdou celou GR20 v barefoot, takže teď už opravdu jdou pomalu a já tak mám spoustu času na focení.

Calenzana už je opravdu co by kamenem dohodil.

Nakonec se GR20 napojuje na Mare a Monti.

Je to nezvyk se po tak dlouhé době mezi skalami najednou objevit v zástavbě.

Calenzana.

Calenzana je krásná podhorská vesnička, kde by se nedělo vůbec nic, kdyby tady nezačínala GR20. My tady končíme a proto nezbývá, než udělat závěrečnou fotku.

Míříme do Baru GR20. Objednáváme si steak, který je výborný.

Bar du GR20.

Trekaři pomalu mizí a my zůstáváme v hospodě téměř sami. Bavíme se s kuchařem a chválíme ho.

Původně jsem chtěl dojít pěšky až do Calvi, ale přeátelé mě přemluví vzít taxi. Dál už se totiž jde po hlavní cestě.

Oni jdou GR20 už podruhé a na Korsice byli ještě vícekrát na motorce, takže mi doporučují kemp v Calvi, který se jmenuje La Pinède. Nakonec se ubytuji s nimi. Pronajmeme si bungalov. Cena je celkem nízká.

Po 15 dnech konečně možnost si vyprat věci a použít teplou sprchu.

Nejdříve ale vyrážíme k moři.

Dívám se z pláže na hory, na kterých jsem ještě včera šlapal sněhem. Nevím jestli může být lepší pocit. Patnáct dní a GR20 se vším, co se dalo vylézt je za mnou. Může za to hlavně dokonalé počasí. Akorát ty boty nejsou úplně plážové. No a taky si zase po dlouhé době dám pivo, nepřivezené helikoptérou, co se dá dělat.

Zítra máme v plánu navštívit historickou část Calvi. Večer ještě sedíme na terase v kempu. Ostatní jsou zabalení ve spacácích, hlavně proto, aby je neštípali komáři. Já jsem jen tak v kraťasech. Ptají se mě, jestli mi komáři nevadí, odpovídám: „Právě jsem přešel GR20, se vším, co jsem si vysnil, komáři jsou mi teď opravdu u prdele.“ 🙂

2 Replies to “GR20 – 16. den: Z Refuge de l´Ortu di u Piobbu do Calenzany (16.6.2019)”

  1. Díky za perfektní popis a krásné fotky. Chceme jít v červenci severní část od sedla Vizzavona, takže popis trasy v opačném směru se mi hodil.
    Jakub (53 let)

  2. Díky. Hodně štěstí na cestě, ať vám vyjde počasí 🙂

Napsat komentář