GR20 – 3. den: Z Refuge de Paliri do Refuge d’Asinau (3.6.2019)

Refuge d’Asinau a pohled do údolí řeky Ruisseau d’Asinao.

Druhá etapa GR20. Nejprve do Village de Bavella, potom alpskou variantou po hřebenech skal a nakonec do Refuge d’Asinau rozprostírajícího se na úpatí kopce.

12 km.

Refuge de Paliri – Foce Finosa – Village de Bavella – Bocca di u Truvone – Bocca Pargulu – Refuge d’Asinau

Vyrážím v půl osmé ráno. Slunce je ještě nízko, tak se odráží v mořské hladině.

Refuge de Paliri pohled na sever.

Ostatní už taky pomalu opouští refuge. Celý večer jsem pozoroval nově příchozí. Nejzajímavější je pohled na ty, co přišli ze severu a mají za sebou celou trasu, jsou často špinaví a je vidět, že toho mají opravdu dost. No jsem zvědav, kam se podaří dojít mně.

Refuge de Paliri.

Každopádně Refuge de Paliri bylo fakt příjemné místo. Nezbývá než se vydat na cestu. Vedle každého refuge je pramen s pitnou vodou. Vždy zde doplním svůj zásobník a voda mi většinou vystačí na celý den. Tady teče pramen přímo na cestu. Poblíž je také improvizovaná sprcha:

Pramen.

Kolem je to hlavně borovicový les:

Pořád jsem hodně na jihu, takže jsou tady krásné výhledy na moře:

Poblíž Refuge de Paliri, pohled na jih.

Čeká mě první sedlo. Jmenuje se Foce Finosa a je ve výšce 1206 m. Takže nějakých 200 m převýšení. Stoupání je docela prudké, ale není moc dlouhé. Nahoře potkávám skupinku Američanů. Vypadají docela unaveně.

Foce Finosa (1206 m).

Cesta pokračuje klesáním do údolí Ruisseau de San Petru.

Ruisseau de San Petru.

Navazuje další krátké stoupání do vesničky Village de Bavella ve výšce cca 1100 m. U vodního zdroje potkávám část skupiny, se kterou jsem večeřel. Jsou to dva Australani, asi padesátníci, a obdivují můj malý lehký solární panel, který mám na batohu. Mají taky solární panely, ale o dost větší a těžší. Dávají jim sice větší výkon, ale řekl bych, že zdaleka takový výkon nepotřebují.

Vodní zdroj poblíž Village de Bavella.

Do vesnice dorážím v půl desáté ráno. Silnice protíná GR20 celkem pětkrát. Tohle je při cestě z jihu poprvé. Village de Bavella je opravdu jenom pár domků. Na turisty jsou zde ale dobře připraveni, kromě malého obchůdku jsou zde i restaurace. Kromě turistů, co jdou GR20, jsou zde asi nejčastějšími hosty motorkáři, kteří si vychutnávají horskou silnici plnou zatáček.

I když je teprve ráno, tak využívám možnosti občerstvit se. Kdoví, kdy budu mít další příležitost. Sice se ještě nevaří, ale obsluha vám ochotně připraví výborný sendvič a natočí pivo. Postupně jsem na Korsice ochutnal několik druhů piv. Korsičani jsou nacionalisti, takže většina nabízených piv se vaří přímo na Korsice. Všechno to byly patoky, ale objevil jsem, že mají také pivo, které se jmenuje Pietra, a to bylo naopak opravdu dobré. Je to světlý nebo tmavý ležák. Postupem času jsem ale zjistil, že půl litru piva stojí v horských chatách, které jsou zásobované pouze vrtulníkem, stejně jako půl litru vína. Tedy 6 Eur. Takže jsem přešel na červené víno, které bylo vždy vynikající.

Village de Bavella.

Poblíž vesnice je také socha Panny Marie Sněžné.

Socha Panny Marie Sněžné.

GR20 se na několika místech rozděluje na dvě trasy. Na tu standardní a potom na tzv. alpskou variantu. Zatímco standardní trasa vede údolím a lesem, tak alpská varianta se snaží co nejvíc kopírovat hřebeny hor. První takovéto rozdělení tras je právě hned za Village de Bavella. Volím alpskou variantu, počasí je sice horké, ve stínu lesa by bylo lépe, ale přece si nenechám ujít dnešní výhledy.

Kousek za Village de Bavella.

Varianta začíná opravdu prudkým stoupáním.

Protože se jedná o alternativní cestu k GR20, tak značení je také odlišné. U alpské varianty je jsou to dva žluté pruhy.

Ani by mi nevadilo, že musím při stoupání používat i ruce. Náročné je hlavně slunce, které tady na jihu pálí opravdu hodně. Cílem pro mě je sedlo Bocca di u Truvone (1450 m).

Poblíž Bocca di u Truvone.

Odtud cesta pokračuje po východním úbočí hřebene. Dá se odtud krásně pozorovat moře.

Objevují se i první náročnější úseky vedoucí po skále zajištěné řetězy.

Je to tady nádhera, za tu námahu to opravdu stálo:

Pohled na jih.
Pohled na sever.
Pohled na západ.

V sedle Bocca Pargulu (1662 m), opět potkávám skupinku Američanů, kteří se nezastavovali ve vesničce jako já, takže mě předběhli.

Vyrážíme společně celkem prudkým a nepříjemným klesáním do údolí Ruisseau d'Asinao, kudy vede standardní GR20.

Úplně vpravo je Monte Incudine (2134 m), tam že mám zítra vylézt?? 🙂
Křižovatka GR20 a alpské varianty.

Využívám přítoků řeky k osvěžení. Po tom, co jsem se vykoupal, a protože cesta vede lesním stínem, se jde fakt v pohodě.

Lehce stoupám údolím po krásné pěšince.

Nakonec je potřeba překročit tok Ruisseau d'Asinao.

Začínám si připadat jako zkušený thru-hikový mazák, protože skupince turistů radím, kudy mohou řeku přejít.

Ruisseau d'Asinao.

Teď ještě kousek stoupání a budu v dnešním cíli, Refuge d'Asinau. Poblíž refuge, což jsou oficiální horské chaty je ještě Bergerie d'Asinau. Bergeries jsou většinou soukromé mini farmy, ve kterých se místní starají o dobytek a navíc ubytovávají turisty. Kvalita služeb v bergeries se může hodně lišit, zato je velká šance, že v nich ochutnáte místní speciality. Taky jsem si všiml, že hodně bergeries, které jsou značené v oficiálním průvodci od Cicerone, bylo zavřených. Možná ještě nebyla hlavní sezóna, ale spíš bych řekl, že už je majitelé zrušili.

Odbočka k Bergerie d'Asinau.

Co jsem si všiml, tak v Bergerie d'Asinau mají asi hlavně koně. Bergeries jsou většinou chudé příbytky obývané jenom v sezóně:

Bergerie d'Asinau.

Refuge d'Asinau je malá horská chata na úbočí kopce, kolem které je rozmístěných spousta stanů. Vypadá to tady jako v základním táboře pod Everestem 🙂

Ty zelené stany, co jsou za chatou, je možné si za poplatek pronajmout. Dost často ale i ty bývají dlouho dopředu obsazené. Proto mám vlastní stan.

Refuge d'Asinau.

Po tom, co slunce zajde na hřeben, se hodně ochladí. Tohle úbočí kopce není zrovna nejvhodnější na stanování, docela tady taky fouká. Raději pojistím kolíky stanu kameny. Zítřek začíná stoupáním na první dvoutisícovku. Už se nemůžu dočkat. Dobrou noc.