Dnes se vydáme na kolech po pravém břehu Labe, těmi pravými Labskými pískovci. Na sever, až k okraji Českého Švýcarska, které uvidíme z Janovské rozhledny. Objevíme „ufo“ Růženku a potom hodně na východ až do České Kamenice, kde je Pivovar Kotouč, a poblíž taky zřícenina hradu.
63 Km
Vyjíždíme z našeho ubytování z části Děčína se zvláštním názvem IV – Podmokly a jedeme na pravý břeh Labe. Na severu města se pne masiv Děčínské výšiny. Po červené vystoupáme na Stoličnou horu.
Jak už její název napovídá, jedná se o stolovou horu, tzn. že její vrchol tvoří ploché temeno. Věděli jste, že v ČR je asi jenom 10 stolových hor. Další z nich je Děčínský sněžník, kde jsme byli před třemi dny.
Poblíž Stoličné hory je terasa Císařský výhled. Jmenuje se podle císaře Františka Josefa I a stojí zde od 19. století taky obelisk, připomínající svatbu císaře s Alžbětou Bavorskou. Je odtud krásně vidět celý Děčín.
Tak ještě vrcholové foto, jako důkaz, že se podařilo zdolat majestátních 289m.
Červená teď vede Růžovým hřebenem, což je vlastně jedna z nejdůležitějších částí Labských pískovců. Škoda, že KČT nemá v portfoliu značených tras i růžovou, ta by se pro tohle značení hodila.
Jsou to tady samé výhledy na hluboký kaňon Labe.
Chvíli jedeme údolím Loubského potoka a nakonec vystoupáme až na kopec Spálenisko (391 m).
Dál je potřeba ještě trochu stoupat na kopec Růžová vyhlídka (433 m). Odtud je vidět celý Růžový hřeben.
V Arnolticích dáváme oběd a pokračujeme na sever do Janova, tahle vesnička je na samém okraji Národního parku České Švýcarsko a mají tady 30 m vysokou telekomunikační věž, která slouží také jako rozhledna.
Z rozhledny lze vidět celé České Švýcarsko, které jsem prošel v květnu a i část toho Saského.
Jedeme na jihovýchod do obce Růžová, kde mají stejnojmennou rozhlednu. Ta byla postavena na Pastevním vrchu (402 m). Disponuje výškou přes 6 m, což na rozhlednu opravdu není moc. Ale výhledy jsou z ní pěkné a hlavně se rozhledna vyznačujem takovým zvláštním futuristickým tvarem.
Rozhledna tady stojí teprve od roku 2018, dřív zde byl jenom klasický kříž.
Pokračujeme na JV, tentokrát po modré. V údolí řeky Kamenice navštěvujeme památník po bývalém koncentračním táboře Rabštejn. Bylo zde 650 mužů, kteří museli pracovat v nedaleké podzemní továrně.
Je to tiché smutné místo uprostřed lesa. Po původních budovách zůstaly jen základy.
Odtud už je to kousek do veselejšího místa, pivovaru Kotouč v České Kamenici. Krásně zrekonstruovaná budova se vyznačuje také palírnou a moštárnou. Protože už je 5 hodin odpoledne, výprava se rozhoduje kromě piva pořídít i něco k jídlu. Restaurace je zavřená, ale vedle funguje malý výčep se zahrádkou, kde mají i pizzu.
Venkovní sezení se sice vyznačuje výhledem na obydlí spoluobčanů, kteří zrovna předvádějí etudu na téma: Kdo vzal ty dvě stovky. Zapojují se všechny věkové skupiny. Ale pivo je dobré, takže se většina rozhoduje zůstat tady déle.
Já se mezitím ještě zajedu podívat na nedalekou zříceninu. Nikdo další se nepřidává, prý ať si ty tři šutry, co tam zbyly vyfotím sám 🙂
No a ještě, že se mnou nikdo nejel, cesta po zelené na Zámecký vrch (530 m) je přecejenom dost o tlačení kola. Z bývalého hradu, toho ale zbylo docela dost.
Uvnitř hradu je i věž, na kterou je možné vystoupat.
Je odtud krásný výhled na krajinu Labských pískovců a Českého středohoří.
Už je hodně hodin, takže se vracíme po hlavní cestě do Děčína. Udělám ještě odbočku na rozhlednu Sokolí vrch. Ale bohužel už je 8 hodin večer a je zavřeno.
Odtud už je to sjezdem až do Děčína. Dneska jsme projeli sever a západ od Děčína, tak zítra se podíváme zase na jih do Českého středohoří.