České Středohoří – 2.den: Děčínský Sněžník (24.6.2019)

Děčínský Sněžník (723 m).

Dlouho jsem vlastně vůbec netušil, že v České republice máme stolovou horu, která si ničím nezadá s tou, která je ve Ztraceném světě. No vlastně dinosaury jsme tam nepotkali. Každopádně Děčínský Sněžník, nejvyšší vrchol Děčínské vrchoviny určitě stojí za návštěvu.

70 km.

Ústí nad Labem – Děčínský Sněžník – Děčín – Javorový vrch – zřícenina hradu Blansko – Ústí nad Labem

Tentokrát jedeme cca 20 km po silnici na severovýchod do pětitisícového města Jílové. Odtud musíme na pár kilometrech vystoupat o 400 metrů výš na hřeben Děčínského Sněžníku.

Přímo pod horou je malá obec Sněžník. Tam chvíli odpočíváme a než se pustíme do závěrečného stoupání.

Děčínský Sněžník je opravdu zajímavá hora. Vrchol je vlastně rozsáhlá zalesněná plošina a kolem dokola je prudký skalní sráz.

Na plošině Děčínského Sněžníku (723 m).

Je asi dost těžké odhadnout, kde je na této ploše hlavní vrchol.

Děčínský Sněžník je nejen nejvyšší hora Děčínské vrchoviny, ale je to také naše nejvyšší stolová hora vůbec. V 19. století zde byla postavena rozhledna.

Rozhledna Děčínský Sněžník.

Je odtud vidět celé České Středohoří.

Pohled z rozhledny Děčínský Sněžník na JZ.

Sjíždíme dolů na západ po evropské dálkové trase E3 (ta mimochodem vede napříč Evropou ze západu na východ). Terén je celkem náročný, takže využívám možnosti kola naplno.

Jsou tady krásné borové lesy a místy je to vlastně takový přírodní singletrail.

Jedeme po zelené turistické trase, která se pomalu stáčí na jih podél řeky Labe. Tady si jízdu úzkou pěšinkou mezi balvany a stromy opravdu užívám.

Nakonec se vynořujeme z lesa v historickém městě Děčín.

Děčín.

Je půl páté a tak využíváme příležitosti se občerstvit v Restauraci U Přístavu.

Zítra se budeme do Děčína přesouvat, ale dnes ještě musíme dojet zpátky do Ústí nad Labem.

Nejdříve jedeme podél Labe, ale v Malšovicích odbočujeme na západ do Českého Středohoří. Po žluté trase stoupáme do vesničky Javory. Odtud žlutá trasa odbočuje ze silničky do pole. Je sice už před sedmou hodinou, ale slunce pořád hodně pálí. Žlutá stoupá loukou směrem na Javorský vrch, a je to tak trochu očistec, much a ovádů je kolem požehnaně. Nakonec se nám ale na Javorský vrch podaří vystoupat.

Děčín z Javorského vrchu (617 m), pohled na Z.
Pohled na S.
Pohled na J.
České Středohoří jako na dlani.

Pokračujeme dál na jih po žluté. Už je dost hodin, ale ještě se nám podaří stihnout zříceninu hradu Blansko. Ten byl postaven ve 14. století a jako mnoho ostatních byl v 16. století zničen za třicetileté války.

Zřícenina hradu Blansko (14. st.).

Na hradě se zrovna nějaký školní výlet chystá přenocovat.

Do Ústí už to není daleko. Stačí sjet z kopce dolů k řece. Zítra bude odpočinkový den v Děčíně a konečně dojede i Rosťa.