Druhý den jarního čtyřdenního výletu na kole zapomenutým krajem Nízkého Jeseníku a Zlatohorské vrchoviny. Na sever, podél česko-polských hranic až do Osoblahy.
58 km.
Krnov – Rozhledna Ježník – Město Albrechtice – Slezské Rudoltice – Zřícenina hradu Fulštejn – Osoblaha
Den 1. Z Valšova do Krnova
Den 2. Z Krnova do Osoblahy <=
Den 3. Z Osoblahy do Holčovic
Den 4. Z Holčovic do Bruntálu
Ráno se probouzíme do lehkého deště. V penzionu jsme téměř sami. Majitel se netváří moc nadšeně, že musí vstávat a vařit snídani jenom kvůli třem bláznům, co chtějí v dešti jezdit na kole.
Projíždíme Krnovem, hlavním městem Kofoly, na západ. Po cestě míjíme secesní budovu radnice z počátku 20. století:
A stoupáme nad město na Bezručův vrch, kde je i památník Petra Bezruče, slezského básníka postavený k jeho 80. narozeninám.
Je odtud výhled na celý Krnov:
Pokračujeme po modré lesem, aspoň na nás moc neprší. Poblíž osady Ježník je stejnojmenná rozhledna ve výšce 552 m:
Výhledy z ní budou určitě fantastické, ale ne dnes:
Tak aspoň využijeme místní přístřešek:
Pokračujeme po zelené a potom po žluté směrem na Staré Purkartice.
Projíždíme lesy i horskými loukami, na kterých kdysi Němci měli svá hospodářství. Sem tam lze zahlédnout zříceninu starého stavení.
Tahle severní část Nízkého Jeseníku, je opravdu takový konec světa.
Poblíž Starých Purkartic (už ten název obce zní opuštěně) se ale mají podle mapy nacházet Traily Kotel, což by měly být nadšenými Krnováky postavené singltraily. Bohužel i zde ale zaúřadoval kůrovec. Les se musel vykácet a traily byly rozježděny lesními stroji.
Při hledání trailů trochu sjíždíme ze žluté značky a tak se ocitáme na pastvinách nedalekého statku.
Pomalu se blíží třetí hodina, takže je potřeba, hlavně z Tomovy strany, uklidňovat pokusy o vzpouru, vyvolané chybějícím obědem. Tvrdím, že za chvíli jsme ve Městě Albrechtice. To Toma trochu uklidní, přece jenom, pokud to má v názvu město, tak tam určitě bude několik restaurací. Bohužel po důkladném prozkoumání celého města nacházíme jedinou možnost se najíst a to dát si pizzu na lavičce na náměstí.
Protože pořád trochu poprchá rozhodujeme se pokračovat dál v cestě. Měním naplánovanou trasu a vyrážíme přímo po hlavní silnici na Třemešnou a Liptaň. Cestou potkáváme několik hospod, ve kterých z jídelního lístku nemá smysl číst, protože nabízejí jenom buřty, pívo a nenávist (teda aspoň ty buřty kdyby měli).
Nakonec se nám podaří najít Restauraci U Adama. Je pět večer, takže rázem se z oběda stává i večeře, aspoň ušetříme.
Vyslechneme si příběh majitelů, kteří restauraci s pensionem chtěli dávno zavřít a užívat důchodu, protože jim sem pořád chodí nějaké kontroly, atd. V duchu se tomu trochu směju, co by tady na konci světa chtěli kontrolovat. O čtvrt hodiny později se ve dveřích objeví kontrolor a začne si důležitě listovat v účetnictví.
Pokračujeme po cestě do Slezských Rudoltic.
Ve Slezských Rudolticích je krásný barokní zámek, který vznikl přestavbou tvrze ze 16. století:
O víkendech jsou zde i prohlídky, máme ale čtvrtek večer, takže se na zámek podíváme jenom z venčí.
Kdysi k zámku patřily i rozlehlé zahrady, po bankrotu vlastníka, byly ale rozorány.
Pokračujeme na sever do Bohušovic.
Jak už název rybníku napovídá, tyčil se nad ním hrad. Nyní už je z něj zřícenina. Jmenoval se Fulštejn a je už z 13. století.
Pokračujeme dále na sever do Osoblahy. Všude kolem jsou nekonečná pole a zapadající slunce vytváří ideální podmínky pro focení.
Do kempu Osoblaha dorážíme až v 8 večer. Vybalíme v rezervované chatce, paní na vrátnici nám ještě připomíná: „Nezapomeňte si zamknout kola, tady jste v Osoblaze.“
V místní hospodě už nám samozřejmě řeknou, že nevaří, takže na večeři máme:
- antipasti – pivo
- primi piatti – brambůrky solené
- secondi piatti – brambůrky paprikové
- dolci – pivo a rum
Ještě, že jsme oběd měli docela nedávno. 🙂