Nízký Jeseník – 4. den: Z Holčovic do Bruntálu (11.5.2019)

Pohled z Kamence (763 m) k jihu: V pozadí Velký Roudný (780 m) a Malý Roudný (771 m).

Poslední den na kole po Nízkém Jeseníku a Zlatohorské vrchovině. Cesta zpátky na jih se trochu zkomplikovala.

50 km.

Holčovice – Jedlová – Sokolí skály – Rozhledna Na Skalce – Bruntál

Den 1. Z Valšova do Krnova
Den 2. Z Krnova do Osoblahy
Den 3. Z Osoblahy do Holčovic
Den 4. Z Holčovic do Bruntálu <=

Ráno vyjíždíme z Pensionu Eliška v Holčovicích. Míříme na západ údolím Opavice. Vede tady asfaltová cyklostezka, takže celkem nuda. Až v Heřmanovicích konečně odbočujeme zpátky do lesů. Po žluté míříme rovnou na nejvyšší bod celého výletu, kopec Jedlová (874 m). V téhle oblasti lesy zatím odolaly nájezdům kůrovce, v Nízkém Jeseníku už je to skoro unikát. Na vrcholu Tisová (861 m) se nachází malá skalka:

Tisová (861 m).

Projíždíme územím, na kterém jsou rozmístěny řopíky pohraničního opevnění, a tak se zastavujeme jeden trochu prozkoumat.

Poblíž Tisové.
"Pořádně to chlapy změní když opouštěj opevnění, ..." 🙂

Pokračujeme po žluté, a pomalu se zase začínají objevovat uschlé smrky zničené kůrovcem. Projíždíme kolem Sokolích skal, které jsou zatím ještě v hustém porostu:

Sokolí skály (846 m).

Po cestě potkáváme naštěstí jenom malý polom:

Odbočujeme na východ na modrou a dostáváme se tak zase do míst, kde kůrovci dřevo opravdu chutnalo:

Nakonec se dostáváme až na horské louky kolem vrcholu Kamenec (763 m), odkud je výhled na jih na velkou část Nízkého Jeseníku:

Dopíjíme zbytek slivovice a užíváme relax v krásném jarním počasí.

Ten kopec s vysílačem je Obří vrch (739 m).

Okolní krajina je opravdu málo obydlená, zároveň lze ale vidět spoustu holin z vysekaných lesů. Pokračujeme horskými loukami po hřebeni na východ:

Míříme k dřevěné rozhledně Na Skalce. Je to tady na horských loukách menší areál stezek a chodníků, předpokládám, že vybudovaný z peněz EU.

Rozhledna Na Skalce.

Rozhledna nabízí téměř kruhový rozhled. Nejméně zajímavý je pohled na sever, kde se nachází Moravský kopec (782 m), na jehož úbočí byla rozhledna vybudována:

Sever.

Na východě je vidět vrchol s vysílačem s názvem Osička (735 m) a vpravo od něj jsou Horní Holčovice:

Východ.

Na jihu je vidět část Nízkého Jeseníku s výraznými vrcholy Velkého a Malého Roudného:

Jih.

Když se podíváte přímo na západ, tak uvidíte masiv Medvědího vrchu (1216 m), který patří do Hrubého Jeseníku:

Západ.

No a jihozápadním směrem se naskýtá krásný pohled na zasněžené vrcholky Pradědu (1491 m) a Petrových kamenů (1446 m). Pod kterými se na loukách plných rozkvetlých pampelišek pasou krávy.

Jihozápad.

Širší panorama vypadá takhle:

Vlevo Nízký Jeseník, vpravo Hrubý Jeseník.

Sjíždíme z kopce dolů do nedalekého Afrického muzea, které je bohužel zavřené. Aspoň si prohlídneme pár zvířat z místního zooparku. No, živé slony tady asi zatím nemají 🙁

Prase divoké.
Buvol domácí.

V plánu je oběd, a tak se vracíme zpátky do civilizace, do nedalekých Karlovic. Po cestě zjišťuji, že se moje kolo chová nějak divně. Nakonec se mi podaří objevit, že hlavní šroub zadní stavby se protáčí. Nedá se moc zjistit v čem je problém, jestli se strhl závit, nebo nedejbože v téhle části praskl rám. Rozhoduji se v kole dál nevrtat a volím pomalou cestu do Karlovic, kde si dáme oběd a rozhodneme se, co dál.

Jako dobrá volba se jeví jet vlakem do Bruntálu. Bohužel se v Karlovicích zrovna rekonstruuje trať a jezdí náhradní autobus. Není jistota, že bude mít připojený vozík na kola, a že mě nějaký "ředitel autobusu" s kolem nevyhodí. Tak nakonec místo čekání v Karlovicích, volíme opatrnou jízdu po hlavní silnici do Bruntálu. Kolo se po cestě nerozpadlo, a proto jsem vám teď mohl popsat celý tenhle čtyřdenní výlet.

Když jsem potom kolo dal do servisu, tak tam zjistili, že se mi podařilo ten největší šroub, co na kole mám, zlomit. Tak nakonec celkem levná výměna šroubu. Na místě bych s tím stejně nemohl nic dělat, náhradní šrouby zatím nevozím 🙂