Velký Polom (2.2.2019)

Stoupání z Mostů u Jablunkova na Kostelky.

Patálie na běžkách v okolí Velkého Polomu.

12 km

Mosty u Jablunkova – Velký Polom – Horní Lomná

Ráno vystoupíme z vlaku na nádraží v Mostech u Jablunkova. Plány jsou opravdu velkolepé. Na běžkách nejdříve vystoupat na hřeben a po něm se vydat přes Velký a Malý Polom na Bílý Kříž. Odtud sjet do Ostravice a pokud toho bude málo, tak to ještě střihnout přes Lysou horu.

Má to ale jeden malý háček. Já jsem na běžkách v životě nestál. Protože se ale považuji za dobrého lyžaře, tak to přece bude hračka, prkna jako prkna ne? Jako slyšel jsem něco o tom, že se na běžkách nedá moc zatáčet, a že zabrzdit se dá pouze pádem do předem zvolené kupky sněhu. Ale lidi, co tohle říkají, prostě jenom nezvládli správnou techniku.

Pro zkušeného lyžaře vlastně nemá ani smysl se zdržovat lekcemi o správné technice a držení těla. Stejně je to vždycky hrozná nuda.
Místo toho je potřeba si vybrat trasu s pořádným převýšením, pohybovat se po neupravených cestách a nejlépe ve volném příkrém terénu mezi stromy (ano, tam, kde i zkušený skialpinista a zfetovaný freerider raději otočí). Jedině tak získáte jistotu.
Jistotu, že na běžkách vás už nic horšího nemůže potkat. Takže je to vlastně fajn. Ale stejně mám trochu pocit, že jsem měl začít první lekcí místo té závěrečné z pokročilých".

Já jsem pro každou legraci, ale stejně se opakovaně snažím Honzovi naznačit, že bychom možná mohli zvolit jednodušší trasu. Honza má asi taky rád černý humor, a tak s ním teď, zatím s běžkami na zádech stoupám po cestě od nádraží v Mostech. Jakmile opustíme posypanou cestu, namažeme běžky a jde se na to.

Běžky mazat zásadně krví z medvěda.

Prvních několik pádů a dostávám na ně "lepidlo". O moc lepší to není, ale bojuji.

Boj o holý život 🙂

Už po několika kilometrech, spoustě pádů a naražených kolen, se mi podaří pochopit, že při stoupání na běžkách je potřeba tak trochu do nich při došlápnutí patou dupnout, aby nepodklouzávaly. Ze stejného důvodu je nutné mít váhu vždy na jedné noze.

Když si vzpomenu, že jsem reálně uvažoval o tom, že bych na focení místo mobilu Samsung A5, vzal svou bezzrcadlovku... Ta by po těch pádech asi nedopadla moc dobře.

Pod vrcholem Skalka (932 m) konečně narážíme na trochu upravenější trasu.

Pod vrcholem Skalka.

Na vrcholu Kostelky (962 m) je horní stanice lyžařské lanovky a vedle je známá turistická chata Severka.

Chata Severka.
Masiv Velké Čantoryje (995 m) od chaty Severka.

My máme zatím ještě dost síly, tak se rozhodujeme, že oběd si dáme na nedaleké Kamenné chatě.

Ze Severky na kamennou chatu. Pohled na Slovensko stranu.

Stoupání a pohyb po rovném terénu už mi celkem nedělá problémy. Cestou potkáváme další skupinu běžkařů. Když jim řeknu, že jsme vyrazili z Mostů u Jablůnkova, tak uznale pokyvují hlavami. Že na běžkách stojím poprvé jim radši ani neříkám.

Po hřebeni na Kamennou chatu.

Kamenná chata je vlastně to, co zbylo po požáru a následné devastace vlastníků ze slavného Hotelu Tetřev. Nachází se na vrcholu Čerchlaný Beskyd (945 m) a z původní vodní věže je zde postavená malá rozhledna.

Kamenná chata.

Tak rychle oběd a nějaké to pivo a vzhůru za dalším dobrodružstvím. Pokračujeme dále po červené směrem na Velký polom. Na mapě je běžkařská trasa vyznačená přerušovanou čárou, což znamená, že se neudržuje. Objevují se docela prudká stoupání. Tohle je fakt celkem výzva. Před vrcholem Velký Polom (1067 m) to Honza otáčí do volného terénu mezi stromy. Musím uznat, že pro pohyb ve hlubokém sněhu, jsou běžky fakt docela dobrý nástroj, na hodně místech by bez nich prostě vůbec nešlo jít. Okolní lesy jsou dost zdevastované kůrovcem. Snad na mě nespadne nějaký mrtvý strom.

Velký Polom - jestli trochu víc zafouká, tak název bude plně odpovídat.

Jak už jsem psal výše, to, co na běžkách moc nechápu je zatáčení a brzdění. Honza celkem bez problémů traverzuje při sjezdech mezi stromy. Sem tam se taky válí ve sněhu, ale tváří se, že to prostě patří k věci.

Sjezd z Velkého Polomu.

Nechci ani počítat kolikrát už jsem spadl já. Nějak nedokážu pochopit, jak někdo může mít požitek ze sjezdu na těchto bláznivých prkýnkách. Na lyžích prostě uděláte smyk a stojíte, na kole máte brzdu. Ale na běžkách, podobně jako třeba na kolečkových bruslích, se brzdění považuje spíše za předem naplánovaný pozvolný proces. Ale co když se před vámi objeví překážka? Běžkař vám asi řekne, že do ní prostě vpálíte, no a co. Nebo že jste měli jet jinudy.

Po červené z Velkého Polomu. Vpravo Ostrý (1044 m) a Kozubová (981 m).

Většinu sjezdů tedy absolvuji s běžkami na zádech, nějak prostě nemám pocit, že je dobrý nápad si tady zlomit nohu. Cesta rozhodně neubíhá tak rychle, jak jsme si naplánovali. Před třetí jsme u kapličky pod Muřinkovým vrchem.

Kaplička z roku 1910 pod Muřinkovým vrchem (978 m).

Už nám moc světla nezbývá. Pokud nechceme uskutečnit celý sjezd za svitu čelovek, musíme změnit velkolepý plán a využít poslední možnost úniku z hřebene směrem na Horní Lomnou.

Kaplička pod Muřinkovým vrchem.