Pár detailních fotek včel a čmeláků.
Protože jedním z mých koníčků, kromě focení, je starání se o včely, tak není divu, že sem tam tyhle koníčky zkombinuji. Už to bylo několikrát vidět i na tomhle blogu, ať už se jednalo o téma Úly před sto lety, nebo fotky z Malé Bystřice.
Jak už jsem asi někde psal, nemám zatím makro objektiv ani blesk, přesto ale pokud fotíte v jasném světle a nebojíte se vyššího ISO, tak není problém udělat celkem pěkné fotky i při hodně nízkém času, který je nutný pro rychle pohybující se včelu.
Naprostá většina včel, které v České republice potkáte jsou včely medonosné, nejspíš to budou taky dělnice, protože jich je mnohem více než trubců a královen, a bude se jednat o poddruh včely medonosné, kterému se říká kraňská. Název je odvozen od oblasti na severozápadě Slovinska, odkud tento poddruh pochází a u nás se mu celkem dobře daří.
Na fotce je krásně vidět, jak je včela poprášená žlutým pylem, který včelám slouží jako zdroj bílkovin. Jarní květ pampelišky je bohatý nejen na pyl, ale také na nektar, který včely používají pro výrobu medu.
Ještě tady přidám dvě fotografie dalšího významného opylovače:
Stejně jako včela, je i čmelák oblíbený pro svoji schopnost opylovat rostliny. Čmelák je výhodný jako opylovač proto, že neřeší, který květ navštíví, a plošně navštěvuje všechny. Hnízdo ale není tak početné a neprodukuje med.
Na rozdíl od něj včely, jako velké společnosti dávno zavedly efektivitu ve výrobě potravin, takže navštěvují pouze rostliny, které mají v daný den více pylu a nektaru. Znamená to, že např. pokud rozkvetou jabloně ve stejnou dobu jako hrušně, tak včely letí na hrušně, protože obsahují více nektaru, a na jabloně se dostanou jenom sporadicky. Veškerá práce je potom na čmelácích a ostatním hmyzu. Čmeláků často ale není tolik a ostatní hmyz není tak aktivní, takže úroda jablek tím může velmi utrpět.