Jak to vypadá, když aktuální fotografii úlů zestaříte o sto let.
V práci máme takovou minisoutěž ve focení vylosovaných témat. Jedno z nich bylo retro, a tak jsem se rozhodl vyfotit mojí malou včelnici, kterou mám na chalupě. Posunul jsem to trochu do extrému a udělal fotku spíš asi vintage než retro.
Udělat takovou fotku není nic moc složitého, stačí jí prohnat vybraným filtrem ve Photoshopu, pohrát si s barvami a nakonec fotografii proložit maskou s prázdnou fotografií, která obsahuje jenom škrábance a další opotřebování.
Tady můžete vidět originál:
Na fotografii je vidět, že včelnice se skládá ze dvou zateplených nástavkových úlů. Nástavkové úly vymyslel už 19. století Lorenzo Langstroth a od té doby patří k nejpoužívanějším na světě. Vyznačují se tím, že je možné je snadno rozebírat a získat tak přístup do všech částí úlu. Jednotlivé plásty jsou vystavěné ve vyjímatelných rámcích (v mém případě v Adamcově míře 39x24cm).
To kouřící nahoře je dýmák, který obsahuje zapálený dřevěný troud. Slouží k uklidnění včel. Nejen, že včely tak trochu oblbne, ale hlavně si začnou myslet, že se blíží požár, takže reflexivně začnou sát med, aby měly dostatek zásob na přesun na nové stanoviště. No a takhle najedená včela už potom nemá moc myšlenky na to, aby někde poletovala kolem včelařovy hlavy.
Ta bílá hmota na otevřeném úlu je medocukrové těsto, kterým se včely v předjaří podněcují. Jinak řečeno: pokud mají včely na začátku sezóny málo zásob, tak se jim v téhle podobě dodají, a včely se tak rychleji dostanou do kondice.
V pozadí je ještě vidět lávka přes potok Bystřice sloužící k přístupu ke studánce s pitnou vodou. Lávku v červnu odplavila lokální povodeň, i když byla přivázaná železným lanem.