Ze Strážnického koupaliště doplaveme až na Velikonoční ostrov a odtud už jenom kousek k zatopenému lomu.
67 Km.
Dneska už by se naplánovaným 67 kilometrům dalo říkat vyjížďka na kole. Mapy.cz říkají, že Ivo Lukačovič, tuto vzdálenost zvládne za 4 a půl hodiny.
Čeká nás další horký červencový den a tak je potřeba se nejdříve osvěžit. Koupaliště přináležející ke kempu disponuje tobogánem. Jirka oznamuje, že tobogán byl v týdeníku „Skluzavky & Lidé“ ohodnocen dvěma hvězdičkami, takže nám tolik nevadí zaplatit vstupné.
V tuto ranní hodinu není na koupališti skoro ani noha. Všichni nejspíš ještě vyspávají ve sklípcích. Kolem oběda odjíždíme na sever do Bzence a Kyjova. Dnes už totiž nepojedeme kolem řeky Moravy. Tím pádem začínají kopce Kyjovské pahorkatiny.
V Kyjově samozřejmě nesmíme vynechat Kyjovský pivovar.
I do těchto jihomoravských vinných bašt už proniklo pivo.
Řádně posilněni míříme na sever. Musíme zdolat průsmyk zahalený v oparu mezi Chřiby a Ždánickým lesem. V oparu je asi spíš kvůli těm pivům a nějakému tomu Žufánkovi.
Je to trochu nezvyk ocitnout se po třech dnech rovinek v kopcích. Ještě větší nezvyk je potom potkat sochu Moai.
V Bohdalicích měl být kromě ekofarmy taky pivovar, ale z velkých plánů nejspíš sešlo a zbyla pouze tahle socha.
Náš dnešní cíl slibuje možnost koupání v lomu, ale už je celkem hodně hodin. Tak s Čudlou Kvedlou nasazujeme ostré tempo abychom se stihli vykoupat před zavíračkou.
V Lulči mají koupaliště U Libuše. Je to bývalý lom. Voda je hluboká a studená, ale prostředí krásné.
Zbytek výpravy doráží později a nakonec se potkáváme samozřejmě v hospodě. Proběhne několik iterací, kdy nás nejprve personál vyhodí ze zahrádky, poté z hospody.
Následuje nakoupení zásob na pokoj.
Ve chvíli, kdy se Mrzičův projev v plynulé němčině už nedá snést, vyrážíme „za písničkou“ do protější restaurace Panelky…
Zítra už nás čeká jenom pár kilometrů na nádraží Vyškov a odtud jedeme domů.
Byl to fajn výlet, tak zas někdy. 🙂