České Švýcarsko – 3. den: Z Dlouhého Dolu do Jetřichovic (26.5.2019)

Podél Červeného potoka.

K pozůstatkům Loupežného zámku, tmavým údolím až k Černé bráně a nakonec spaní s výhledem na Jetřichovické stěny.

28 km.

Dlouhý Důl – Brtnický hrádek – Černá brána – Jetřichovice

Den 1. Z Dolního Žlebu do Vysoké Lípy
Den 2. Z Vysoké Lípy do Dlouhého Dolu
Den 3. Z Dlouhého Dolu do Jetřichovic <=
Den 4. Z Jetřichovic do Schöny

Po snídaní mířím Köglerovou stezkou podél Kamenného vrchu na sever. Počasí je opět ideální.

Louky se postupně mění v les.

Zastavuji se u Englova pramene pro doplnění vody.

Englův pramen.

Les je místy dost vykácený.

V téhle části Českého Švýcarska zase skoro nikoho nepotkávám. Už jsem na cestě třetí den, sice mě trochu bolí pata kvůli botě, jak už jsem psal, ale jinak je to tady po ránu těžká pohoda. Sem tam jsou vidět z lesa vyčuhující skály.

Dorazím až k vesničce Vlčí hora, takže na chvíli vylézám z lesa a procházím okolními loukami.

Louky kolem Vlčí hory.

Nakonec dorazím k rozcestí. Už jenom jeho název dokazuje, jaká je to tady divočina: Vlčí potok - U jezevce 🙂 Odtud jdu dlouhým údolím po modré.

Po cestě je odbočka přes můstek k ledopádu Křepelčí stěna.

Vlčí potok.

Protože je květen, tak po ledopádu není ani památky:

Ledopád Křepelčí stěna.
Podél Vlčího potoka.

Na křižovatce Vlčí potok - U skály se rozhoduji udělat odbočku k Brtnickému hrádku.

Vlčí potok - U skály.

Je to sice trochu do kopce, ale za návštěvu hrádek, kterému se také říká Loupežný zámek, určitě stojí. Podobně jako nedaleký Falkenštejn, je vytesán ve skále.

Brtnický hrádek 13. století.

Jedna z věcí, které testuji na blížící se GR20 je taky 15W solární nabíječka Anker PowerPort Solar Lite. Nabíjím pomocí ní power banku, a jsem s ní velice spokojený. Pro můj foťák a mobil s navigací je kombinace power banka a solární nabíječka naprosto dostačující. Zatím jsem neměl potřebu si něco nabíjet přímo ze sítě. Problém by samozřejmě byl, pokud by bylo zamračeno. V tom případě sice solární nabíječka pořád funguje, ale její výkon je podstatně nižší. Pro tyhle případy si plánuji vzít na GR20 power banku s 21000 mAh, abych tak překlenul dny se špatným počasím.

Stejně tak jsem spokojený s ultralight batohem Gossamer Gear Gorilla. Objem 40 litrů je naprosto dostačující a zatím mě z nošení batohu vůbec nic nebolí.

Anker PowerPort Solar Lite a Gossamer Gear Gorilla.

Vracím se na rozcestí a dál pokračuji po cyklostezce podél řeky Křinice. Ta tvoří hranici s Německem.

Řeka Křinice.
Za řekou už je Německo.

Postupně se zase začínám nořit do hlubokého lesa Českého Švýcarska.

U odbočky Černá brána si udělám další zacházku a vydávám se podél Červeného potoka. Stezka se vine hlubokým zalesněným údolím. Má to tady takovou zvláštní temnou atmosféru. Takovéto skalní údolí asi nenajdete nikde jinde v České republice.

Podél Červeného potoka.

Cesta údolím skutečně končí bránou:

Černá brána.

Nezbývá než se podívat, co je za ní.

Naštěstí se nejedná o Černou bránu do Mordoru. Za bránou se skrývá krásně prosluněné údolí řeky Křinice. Řeka je v těchto místech mělká, takže se v ní dá v pohodě osvěžit.

Po dlouhé chůzi hustým tmavým lesem, tahle část "za branou", působí trochu jako Ztracený ráj.

Křinice.

Chvíli si užívám klid a pohodu tohoto místa a než se vydám zpátky na rozcestí.

Pokračuji po modré na jih. Cestou zase potkávám spoustu impozantních skal.

Kolem páté konečně dorážím k lovecké chatě Na Tokáni, což je vlastně i pension a restaurace. Dávám tady hodně pozdní oběd.

Lovecká chata Na Tokáni.

Odtud je to ještě kousek cesty po cyklotrase do Jetřichovic, kde jsem byl včera. Tentokrát se chystám někde v okolí přespat. Dorazím kolem osmé.

Jetřichovice.

Nejdřív ale najdu místní hospodu a dám si nějaké to pivo.

Restaurace Dřevák.

Naštěstí nepotkávám nikoho dalšího, takže po dvou pivech vyrážím hledat louku na přespání.

Kostel sv. Jana Nepomuckého 18. st.

Tentokrát budu mít krásný výhled na celé Jetřichovické stěny:

Uprostřed Mariina skála s vyhlídkou (428 m), vpravo Havraní skála (387 m).

Na co pension. Ještě rychlou večeři:

Tohle je poslední spaní tohoto výletu. Opět jsem měl štěstí na počasí, žádný déšť nehrozí, takže to bude zase pod hvězdami. Úplně mi tedy stačil spacák Warmpeace Viking 300 a pod ním karimatka Therm A Rest Neo Air XLite. Kromě rozbité boty zatím všechno funguje perfektně. Už se těším na poslední den. To už bude pondělí, tak doufám, že na Pravčické bráně bude méně lidí. Dobrou.