Konec září je jedno z těch ideálních období, kdy vyrazit na kolo. Není už takové horko, ani deště jsem v tomhle období moc nezažil. A tak využíváme toho, že dva z nás mají chalupu na Vsetínsku a vyrážíme na víkend do okolních kopců.
Dnešní etapa:
52 Km
Včera jsme trochu oslavovali narozeniny, tak se na cestu vydáváme až kolem desáté. Dnes nás sice nečeká mnoho kilometrů, zato stoupání bude výživné, celých 1500 m. Trasu jsem pojmenoval Přes tři vršky. Myslím, že něco s podobným názvem absolvoval legendární účetní Fantozzi a my tak hrdě neseme jeho odkaz.
Na takto náročnou trasu je potřeba se dobře připravit. Povšimněte si Tomášovy profesionální igelitky značky Hruška. Je v ní část oblečení, kterou Tomáš sebou vozí. Je vybaven pro každou příležitost. Vždy se převléká před cestou do kopce, z kopce, v případě táhlé rovinky, na cestu v lese, nebo ve městě. Dále mu nechybí slušivé oblečení pro návštěvu restaurace, a samozřejmě také kvalitně ušitá večerní toaleta, v případě, že bychom se večer zastavovali někde za kulturou.
Zbytek krosny, kterou má Tomáš sebou zabírají společné „čokoládíčky“ a Tatranky: „Já vám je kluci vezmu, ať se s tím nemusíte tahat.“ Které potom mizí neznámo kam. Nakonec nechybí pečlivě zabalená mapa, kterou Tomáš většinou nerozbaluje, aby mu jí někdo nepolil pivem.
Dnes po tom, co už po sté poslouchá vtipy na toto téma, prohlásí: „Víte co? Já vás seru!!“ A nechá krosnu doma, takže se s ní nemusí tahat. Je to důkaz, jak dobře podaná zpětná vazba může lidi posunout k lepšímu. 🙂
Projíždíme celou Malou Bystřicí a po dvou kilometrech začíná stoupání. Tomáš se tedy poprvé převléká. Stoupáme lesní cestou, na hřeben je to 250 m převýšení.
Po cestě se osvěžujeme ve studánce Pod Červeným.
Na hřebeni, kde cestu protíná červená trasa z Dušné na Cáb, jsem jel nedávno. První „vršek“ máme za sebou.
Pokračovat budeme po žluté a postupně sjedeme až do Vsetína.
Je 12 hodin a abychom se u Tomáše vyhnuli fyzickému násilí, zastavujeme ve Vsetíně v restauraci Náhon.
Hned po obědě, nás čeká další ostré stoupání, tentokrát po modré na jih, 300 výškových metrů.
Stejně jako dopoledne šlapeme do Vsetínských kotárů, chvíli jedeme lesem, chvíli po horských loukách, kde Valaši chovají ovce a krávy.
Kdyby začalo pršet, tak deštníky si můžeme natrhat 🙂
Druhý vršek se jmenuje Vartovna (651 m) a před deseti lety tady postavili rozhlednu, ze které je výhled do všech stran.
Jsou tři hodiny odpoledne. Sjíždíme po žluté do Seninky a podél Senice se vracíme na sever do Vsetína. Čeká nás poslední stoupání. Tentokrát na Lysou Horu. Nejedná se ale o nejvyšší vrchol Moravskoslezských Beskyd. Tahle Lysá je nad Vsetínem a má jenom 577 m. Pomalu budeme stoupat až kousek pod Cáb (891 m). Poslední vršek bude tedy nejnáročnější.
V půl páté jsme tedy nad Vsetínem.
Sice se kolem honí mraky, ale neprší. Stoupáme po žluté na západ a všude kolem jsou zase horské louky.
Už je po šesté a slunce pomalu zapadá. Od křižovatky Nad Červenkou – sedlo, už je úplná tma, ale nás čeká ještě prudkých 200 m převýšení.
V dálce v lese vidím světýlka ostatních. Úplnou náhodou na cestě nacházím ve tmě dotykový mobil. Turisty jsme potkali naposledy před dvěma hodinami, takže těžko říct komu patří. Beru ho sebou.
V půl deváté večer konečně dorážíme do Horské Chaty Vsacký Cáb. Pivo nás zachraňuje od smrti žízní, polévka od smrti hladem a slivovice od smrti zimou.
Už trochu veselejší vyrážíme v úplné tmě zdolat zbývající kilometry, v úplné tmě mezi Beskydské medvědy. Nejvíce svítí asi moje blikačka, takže jedu první. Pod slabým světlem blikačky z Tesca není nic vidět a tak beze strachu zabořím kolo do bažiny. Podaří se mi ho ale vytáhnout, tak se nakonec úspěšně dostáváme až do Valašské Bystřice, kde má Pája chalupu. Tady budeme dneska spát. Rozděláváme oheň a opékáme buřty.
Zítra nás čekají Vsetínské singletraily. A pokud vás zajímá, jestli se podařilo najít majitele mobilu, tak zůstaňte naladěni na těchto frekvencích. Dobrou noc.